close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Leden 2011

Cestovní ruch

16. ledna 2011 v 21:27 | Adéla Závorková |  Cestovní ruch
Island je cílovou destinací mnoha turistů. Krásná a rozmanitá příroda má co nabídnout. Turistický průmysl je rozvinutý hlavně ve velkých městech a kolem přírodních rezervací. Mezi nejzajímavější místa v přírodě patří jezero Mývatn, kolem kterého se také nachází ornitologická rezervace. Landmannalaugar patří k jedněm z nejvyhledávanějších přírodních rezervací. Na Islandu se také nachází Národní parky: Jökulsárgljúfur, Skaftatell a Tingvelir. Island je známý svou vulkanickou činností, kterou lze pozorovat na vulkanicky činných ostrovech Vestmannaeyar. Za zmínku stojí také divoké pobřeží Hornstrandir. Turisticky oblíbenou trasou je Zlatý okruh.
           
Na Islandu je ale období hojnosti turistů značně krátké. Turistická sezona začíná na začátku června, ale kvůli zbytkům sněhu není zdaleka zpřístupněný celý ostrov. V červenci a srpnu je turistická sezona nejrušnější. Okolo 30. září se už opět vyráží jen do velkých měst a v zimě potom místní nabízí výlety sněžným skútrem a zimní safari jeepem.  
Cestování

Zahraniční vztahy

16. ledna 2011 v 21:23 | Adéla Závorková |  Zahraniční vztahy
Na Islandu se v současné době znovu propírá téma vstupu do Evropské unie, kvůli dopadu světovéhospodářské krize na zdejší ekonomiku. Island prodělal devalvaci měny. Největším problémem se pro vstup do EU Islandu jeví kvóty o rybaření rozdělované Bruselem.

Island je členem Evropského společenství volného obchodu (ESVO - EFTA), UNCTAD, WTO a OECD. Přístup k jednotnému trhu EU má zajištěn prostřednictvím Dohody o evropském hospodářském prostoru (EHP - EEA) z roku 1994. Zahraniční obchod mezi Islandem a ČR se řídí Dohodou o rozšíření EHP ze dne 14. 10. 2003, uzavřenou mezi státy ESVO - členy EHP a EU v Lucemburku. Tato dohoda vstoupila v platnost dne 6. 12. 2005. Po vstupu Bulharska a Rumunska do EU byla nová Dohoda o EHP podepsána, vzhledem k odmítavému postoji Norska k rozšíření finančního mechanismu, teprve 29.3.2007.

Prostřednictvím EHP se Islandu týká většina legislativy EU s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie.

Hospodářství

16. ledna 2011 v 21:21 | Adéla Závorková |  Hospodářství
Hospodářství Islandu značně ovlivnila světová finanční krize. Island se před krizí uváděl jako příklad rychle rostoucí ekonomiky státu, avšak během nástupu krize a pravděpodobně až do teď se Island nacházel v patové situace kvůli obrovským státním půjčkám (právě na rozvoj ekonomiky), které nebyl schopen splácet.

Podle žebříčku Rozvojového programu OSN z roku 2007 je Island z hlediska kvality života nejlepším místem pro život lidí ze všech 177 hodnocených zemí světa. Na Islandu byla je nejrozvinutější sociální politika. 

ZEMĚDĚLSTVÍ
    
Pouze 12,6 % rozlohy ostrova lze zemědělsky využít, přičemž jen 0,07 % je orná půda. Pěstují se brambory a zelenina, ve sklenících ovoce a květiny. Chová se asi 700 tisíc ovcí, 80 tisíc koní a 75 tisíc kusů skotu, zejména na mléko. Kvůli pokračující erozi půdy je počet ovcí striktně limitován. Venkov se vylidňuje, přibývají opuštěné statky (baery).

DOPRAVA

Doprava na Islandu je řízena podle drsného terénu a nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní typ dopravy je auto. Neexistuje zde železniční síť a kromě měst ani autobusová doprava. Dvě větší města Reykjavík a Akureyri spojuje hlavní okružní islandská silnice Hringvegur. Jedinými dopravními prostředky, kterými se islanďané dostanou mimo Island je letadlo a loď.
           
Plánuje se, že se na Islandu začne stavět železniční síť z Keflavíku do Reykjavíku.
           
Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 dlážděných. Je zde 86 letišť, z toho 12 asfaltovaných.

PRŮMYSL

Klíčovým odvětvím ekonomiky je rybolov, který zaměstnává 12 % pracovní síly přímo a dalších 50 % zprostředkovaně (konzervárny, výroba rybího tuku a rybí moučky, mrazírny). Zatímco dříve se ryby (zejména tresky) sušily, dnes se 70 % veškerých úlovků mrazí. Za příjmy z pronájmu základny NATO v Reykjavíku byla pořízena početná a moderní rybářská flotila asi 1000 lodí: na mrazírenských traulerech se ryby zpracovávají už na moři, další se na pevnině nasolují. Ročně se vyloví 2 miliony tun ryb (dříve zejména sleď obecný, dnes huňáček severní, treska obecná a skvrnitá, okouník mořský a bradatý, platýz černý), vyveze se 97 % všech ulovených ryb. Ryby a rybí produkty tvoří 75 % celkového exportu, proto si Islanďané rybí bohatství chrání: jedním z nejvážnějších důvodů proti vstupu do Evropské unie je právě politika EU v oblasti rybolovu, která je pro Island nepřijatelná. Kromě ryb se loví garnát severský, humr norský a hřebenatka islandská, v řekách lososi a pstruzi. Losos se od roku 1978 úspěšně odchovává v mořských sádkách.

Lov velryb, v rozporu s mezinárodními konvencemi, Island sám sobě pro sezónu 2006 - 2007 povolil. Protestovali nejen ochránci přírody, ale i Islanďané zainteresovaní v turistickém průmyslu, plavby za pozorováním velryb jsou sice drahé, ale velmi oblíbené.
Ropa, ropné produkty, auta, strojní zařízení, textil a potraviny se dovážejí.
           
Zpracovatelský průmysl představují konzervárny a mrazírny ryb, vyrábějí se umělá hnojiva, ferosilikáty, cement v Akranesu a aluminiové obaly ve Straumsvíku (bauxit se dováží z Kanady a Austrálie). Stále významnější je turistický průmysl. Zatímco hydroelektrárny dodávají 90 % národní spotřeby elektrické energie, z obrovského potenciálu geotermální energie se dosud využívá jen zlomek.
pristav

Obyvatelstvo

16. ledna 2011 v 21:09 | Adéla Závorková |  Obyvatelstvo

HISTORIE

Za prvního usedlíka je považován Ingolfur Arnasson, který doplul z Norska na Island s několika loděmi v roce 874. Podle starého vikingského zvyku hodil před přistáním do moře zárubeň domku, jenž v Norsku opustil. V místě, kde ji pak vlny vyplavily na břeh, založil svůj dům. Nyní se zde rozkládá Reykjavík a letopočet 874 je považován za symbolický počátek islandských dějin.

V dalších letech následovaly Ingolfura tisíce Vikingů. Zajímavé bylo zabírání území: muž zde mohl zabrat tolik půdy, kolik obešel za den s hořící loučí. Tu si ale mohl odpálit vždy jen uvnitř území, které chtěl zabrat, a tyto ohně musely být viděny ze sousedních dvorců. Pokud se jednalo o ženu.patřilo jí tolik půdy, kolik obešla za den s teletem na uzdě. Do dnešní doby se dochovala nejen jména prvních usedlíků, ale i půldruhého tisíce původních názvů.

V roce 930 se poprvé sešel Althing - celozemský sněm. Tím vznikl nejstarší parlament světa, který - s výjimkou období 1800 až 1843 - zasedá dodnes.
           
Život na Islandu byl od počátku osídlení bojem o přežití. Obyvatelstvo, vystavené krutým klimatickým podmínkám a přírodním katastrofám, stálo několikrát téměř na pokraji záhuby, zejména v 15. a 18. století. Po silných erupcích sopky Laki, hladomoru a epidemiích došlo k veřejné diskusi, jestli je vůbec možné ostrov dále obývat. Dánský král dokonce přikázal evakuaci, ale hrdí Islanďané přestěhování odmítli.


V roce 1262 Islanďané ztratili svoji nezávislost násilným podřízením norské koruně. Poté v roce 1387 si dánský král podřídil Island společně s Norskem.

Následujících 500 let Islanďané nazývají dobou temna, protože dánská nadvláda je odsoudila do postavení druhořadých poddaných bez jakýchkoliv práv.

Od poloviny 19. století začal Island postupně získávat politickou i hospodářskou autonomii. V roce 1874 obdržel Althing právo rozhodovat o vnitřních záležitostech, přesto ještě na přelomu století byla celková situace v zemi bídná. Ostrov měl zaostalé zemědělství, pouze několik kilometrů sjízdných silnic, průmysl zcela chyběl. Nestála zde jediná nemocnice, jediná vysoká škola a většina ostrovanů bydlela v drnových domcích.
           
V roce 1918 uznalo Dánské království nezávislost země v rámci personální unie, v jejímž čele zůstával dánský král. Když v dubnu 1940 Německo napadlo Dánsko a Norsko, Velká Británie se začala obávat, aby invaze nepokračovala na Island. V případě napadení by se ostrované nemohli bránit, jelikož neměli armádu, ale pouze 80 neozbrojených příslušníků policie. Od 10. května začaly v Reykjavíku přistávat britské lodě a během krátké doby se vylodilo přes 30 tisíc vojáků. Britskou armádu zde později vystřídala americká, takže na konci války na Islandu bylo více Američanů než původních obyvatel.
           
Právě přítomnost briských a zejména amerických vojáků obrovsky urychlila proces modernizace ostrovního života. V roce 1944 lidové referendum rozhodlo, že v Kodani nevládne král, nýbrž Němci, a Island má tudíž právo svazek s Dánskem zrušit. Na místě, kde vznikl parlament, byla 17. června vyhlášena nezávislá republika.
           
Od té doby Island urazil neuvěřitelnou cestu téměř ze středověku do moderní doby.
Stal se synonymem pro bohatství, někteří hovoří o islandském zázraku.
            
Island patří k zemím s nejvyšší životní úrovní.

NÁBOŽENSTVÍ

Ačkoliv Islanďané (původně pohané) přijali křesťanství v roce 999, zdaleka se liší od "evropského křesťana". Mnoho obyvatel Islandu je i dnes přesvědčeno, že v sopečných kráterech a v ledovcích, na lávových polích a v gejzírech se skrývají neviditelní tvorové, o nichž se vypráví ve starých ságách. V podstatě každá rodina má svého dobrého trola či skřítka, který ji ochraňuje od zlých sil. V některých pro ně mají na oknech přichystané dobroty. Na vykládání snů nevěří jen asi 10% Islanďanů. Víra v nadpřirozené bytosti zasahuje do dnešního života silou pro Evropana nepochopitelnou. Například v roce 1988 byla zrušena výstavba silničního tunelu, při jehož stavbě obyvatelstvo trpělo silnými dešti a dokonce došlo k dvěma sesuvům půdy. Domorodci totiž došli k čistě islandskému řešení, že ve skále bydlí skřítkové. Drsnost, nevlídnost a zvláštnost přírody ovlivnily i myšlení a vztah k životu. Islanďané jsou spokojení, přímí, nehašteřivý, méně náchylní ke zločinům, velmi pohostinní a přátelští k cizincům. 

OBYVATELSTVO


Obyvatelé Islandu jsou většinou potomky Seveřanů a Keltů (94 %), 6 % jsou cizinci, zejména Asiatky, pracující v mrazírnách a rybích konzervárnách.
Na Islandu žilo dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota osídlení je nízká (2,5 obyv./km2) a nerovnoměrně rozdělená: asi 60 % obyvatel žije v oblasti Reykjavíku, vnitrozemí je liduprázdné. Střední délka života je 34 let, ženy/muži se dožívají v průměru 83/78 let, na Islandu žije nejvíce stoletých lidí na světě. Životní úroveň je mimořádná  (HDP na osobu 38 000 USD), přes 75 % lidí má vlastní dům a auto. Vysoké jsou i daně (přibližně 50 %), z nichž se financuje velkorysá sociální síť, takže na Islandu nejsou žebráci ani bezdomovci. V zemědělství pracuje 5 %, v rybolovném a ryby zpracujícím průmyslu 12 %, ve strojírenství 12 %, ve stavebnictví 11 %  a ve službách 60 % obyvatel. Nezaměstnanost je 1,3 %. Školní docházka je povinná od 6 do 15 let, na ostrově je 213 základních, 42 středních a 5 vysokých škol.

Nerostné suroviny

16. ledna 2011 v 21:05 | Adéla Závorková
Island má nepatrné nerostné bohatství. V minulosti se těžila síra, dnes diatomit (křemelina), momentálně je však její těžba z důvodu ochrany přírody pozastavena.

Fauna a Flora

16. ledna 2011 v 21:05 | Adéla Závorková

FAUNA


Fauna na Islandu také není z nejširších, protože izolovaný ostrov vytvářející specifické podmínky není vhodný pro každý druh.
           
Pokud se vypravíte na Island, cestou vás budou provázet horské ovce a islandští koně. Ovce pobývají většinu svého života bez dohledu ve volné přírodě. Bačové a ovčáčtí psi zde neexistují. Islandské ovce jsou divoká zvířata v pravém slova smyslu. Konec svobody přichází v polovině září, kdy zkušení farmáři shánějí ovce z okolních kopců a pastvin. Tím začíná vytížený pracovní týden doprovázený mnoha oslavami. Ovcí žije na ostrově třikrát více než obyvatel. Od počátku osídlení na ostrově žili společně s lidmi rovněž koně. Tisíc let sloužili jako jediný dopravní prostředek. 19. století bylo pro islandské koně pohromou. Začali se totiž vyvážet do uhelných dolů ve Velké Británii. Například v 1900 jich bylo do Anglie přepraveno více než 3000 kusů. Dnes se počet islandských koní odhaduje na 60 tisíc a stejný počet jich žije i v zahraničí.
           
Island je rájem pro ornitology. Kolem jezera Mývatn na ploše 37 km2 se rozkládá největší rezervace vodních ptáků v Evropě. Žije zde například 14 druhů kachen, přičemž 2 se v Evropě vůbec nevyskytují. Z přibližně 300 druhů mořských ptáků celého světa jich na Islandu najdeme 32. Nejpočetnější jsou papuchalci, kterých na celém ostrově žije kolem 10 milionů. Různé druhy ptáků se usazují v různých výškách. Na nejvyšších místech sídlí buřňáci, pod nimi se usidlují guillemonti bojující o každý výklenek ve skále s rackem tříprstým a na spodní části útesu hnízdí černobílé kajky. Ač nedosahují počtu "spoluusedlíků", předčí je svým křikem.
papuchalci


Papuchalci jsou na Islandu oblíbenou pochotkou. Šikovný chlapec jich polapí až 600 za den. Kulík zlatý oznamuje obyvatelům jaro. Nejvzácnějším ptákem je sokol islandský, který byl dokonce v koloniálních dobách ceněn nad lidský život. Mezi chráněné jedince patří také orel islandský. Před vyhynutím je alka malá, na Islandu žili v roce 1997 pouze 2 páry. Nejnebezpečnější jsou rybáci obecní. Ptáci chránící svá hnízda dokonce znemožnili americkým vojákům v roce 1989 vylodění a to se nejedná o ojedinělý případ. Cenným artiklem vývozu je prachové chmýří mláďat kajky, které se prodává v ceně kolem 300 dolarů za 1 kg.

Lososi jsou hlavním předmětem letních hovorů. Ročně se jich zde vyloví kolem 30 000 kusů. Žádaní jsou také pstruzi. Za jeden den rybaření, které není omezené počtem, se před 10 lety skládal poplatek přes 1 000 dolarů.
Původním savcem ostrova je liška polární, na ledových krách sem občas zabloudí lední medvědi. Mezi introdukované savce patří sob, norek a různé druhy drobných hlodavců.

FLORA

Už při prvním pohledu na islandskou krajinu udeří do očí absence stromů. První osadníci objevili ostrov s mohutnými, pomalu rostoucími stromy, které začali využívat jako materiál na stavbu lodí, domů a vytápění. Během staletí se jim podařilo prakticky zničit přirozenou stromovou vegetaci. Výsledkem jsou rozsáhlé oblasti mrazové pouště a tundry. Jediné stromy, které se v dnešní době na ostrově vyskytují, jsou trpasličí vrby a zakrslé břízy. Lesy pokrývají asi už jen 2% povrchu. Mezi další vegetací jsou uváděny různé druhy borůvkovitých
a šíchovitých rostlin, jalovec, lišejníky a ostřicové trávy typické pro bažiny a mokřiny.

Vodstvo

16. ledna 2011 v 20:57 | Adéla Závorková |  Vodstvo
2 750 km² státu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu státu. Největší řeky ostrova pramení v horských oblastech, kde jsou napájeny ledovci. Patří mezi ně Thjórsá - nejdelší řeka měřící 230 km- a Hvítá i nejvodnatější Jokulsá a Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Dettifoss, Skogafoss, Gullfoss, …).

Typickým rysem krajiny je množství jezer vytvořených
činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopky (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (Mývatn)
nebo ledovcovými morénami.

Se sopečnou činností jsou úzce spojeny termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je také přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem zapáchajících solfatárů a fumarolů. Nejznámější oblastí těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů se nachází v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží..

Od zdejšího tzv. Velkého gejzíru (Stóri geysir) pochází také mezinárodně používané slovo gejzír. V současnosti je Velký gejzír nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba - Strokkur, chrlící pravidelně proud vody až do výšky22m. Zde se můžete podívat na video.

Podnebí

16. ledna 2011 v 20:45 | Adéla Závorková |  Podnebí
Teplé vody Golfského proudu a převládající jihozápadní větry způsobují mírnější teploty na západním a jižním pobřeží. Ovšem tento teplý vzduch se setkává se studeným polární mořem a hornatým pobřežím a způsobuje srážky. V lednu jsou v Reykjavíku pouze tři slunečné dny a v červenci pouze jeden. Na severu a východně od Akureyri je situace lepší. Vnitrozemské pláně jsou také bohatší na pěkné počasí, ale mohou se zde v kteroukoli roční dobu objevit sněhové vánice s ledovými větry.

Roční úhrn srážek je na jihu a jihozápadě 1 000 až 3 000 mm podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 300 - 500 mm. Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2°C do -1 °C. Letní teploty dosahují 15 i více stupňů (neplatí ovšem ve vysokých polohách).

Islandské počasí je často popisováno takto: " Pokud se vám nelíbí nynější počasí, počkejte 5 minut, patrně bude ještě hůř."

Povrch

16. ledna 2011 v 20:38 | Adéla Závorková |  Povrch
Povrch ostrova je formován ledovcovými pochody a sopečnou činností. Island leží na Severním středoatlanském hřbetu, který probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu. Na severní straně ostrova začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje směrem na jih do poloviny ostrova, kde mění svůj směr na jihozápad a rozdvojuje se. Západní větev pak pokračuje jako podmořský rift Reykjanes.
Na dobře známém místě Tingvelir se střetávájí dvě litosférické desky - Severoamerická a Euroasijskiá. Na tomto místě na sebe desky dříve narážely, dnes ale můžete pozorovat proláklinu. Proláklina je důkazem, že se desky od sebe vzdalují.
Island je pokryt pustými pláněmi (52%), lávovými poli (11%), sandury neboli písečnými deltami (4%) a ledovými čepičkami (12%). Přes 50% země leží v nadmořské výšce vyšší než 400m.
Nejvyšší pohoří Islandu pokrývá ledovec. Ve středozemí jsou to ledovce Langjökull a Hofsjökull. Na východě leží nejrozlehlejší ledovec Vatnajökull. Nejvyšší vrchol Islandu, tyčící se do výšky 2119 m, se vypíná nad ledovcem Öréfajökull.
Jih ostrova tvoří nížiny Skaftafell a Rangárvala.
Povrch

Poloha

16. ledna 2011 v 20:35 | Adéla Závorková |  Poloha

Island je druhým největším evropským ostrovem ležícím v Atlantském oceánu severozápadně od Evropy. Jihovýchodní pobřeží se nachází 798 km od Skotska, východní cíp je 970 km od Norska a západní fjordy leží 287 km od Grónska. Hlavní ostrov měří ze západu na východ 500 km a ze severu na jih přibližně 300 km. Na severu se tak téměř dotýká severního polárního kruhu. Ostrov pokrývá plochu 103 000 km2. Přibližný počet obyvatel je 300 000.
Poloha